Zkušební doba: Jak ji přežít a získat práci snů?

Co je zkušební doba?

Zkušební doba představuje důležitou fázi v začátcích každého pracovního vztahu. Je to čas, kdy se obě strany navzájem poznávají a zjišťují, jestli jim spolupráce vyhovuje. Šéf sleduje, jak se nový člověk zapracovává, jak zapadá do týmu a jestli splňuje jeho představy. Zaměstnanec zase hodnotí, zda mu sedí náplň práce, prostředí a celkové podmínky. Zkušebka je vlastně taková pojistka - kdyby to náhodou neklaplo, můžou se obě strany rozejít bez zbytečných komplikací a dlouhého čekání. Standardně trvá tři měsíce, což je doba daná zákonem. U vedoucích pozic se může protáhnout až na půl roku. I když je člověk ve zkušební době, má úplně stejná práva jako ostatní zaměstnanci. Firma musí poskytovat práci podle smlouvy, platit včas výplatu a hradit všechny povinné odvody. Na druhou stranu se od zaměstnance očekává, že bude poctivě pracovat a dodržovat firemní pravidla.

Délka zkušební doby

První měsíce v novém zaměstnání jsou vlastně takovou zkušebkou pro všechny zúčastněné. Je to období, kdy si obě strany mohou ověřit, zda jim vzájemná spolupráce vyhovuje. Zákon stanovuje maximální délku zkušební doby na 3 měsíce, přičemž u vedoucích pozic může být prodloužena až na 6 měsíců. Tohle pravidlo nejde nijak obejít, ani když by se na tom obě strany dohodly. Zásadní podmínkou je písemné ujednání o zkušební době - musí být podepsáno nejpozději v den, kdy nastupujete do práce. Když se to nestihne, žádná zkušební doba neplatí. V průběhu zkušebky mají jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel jednodušší možnost ukončit pracovní poměr. Stačí patnáctidenní výpovědní lhůta a není potřeba vysvětlovat proč.

Zkušební doba v pracovní smlouvě

Zkušební doba je zásadní součástí pracovněprávního vztahu, díky které můžou obě strany zjistit, jestli si budou vzájemně vyhovovat. Během této doby má šéf příležitost poznat, zda nový zaměstnanec zvládá svoji práci tak, jak si představoval. Člověk, který do firmy nastoupil, si zase může osahat, jak to v práci chodí, poznat kolegy a zjistit, jestli mu sedí pracovní náplň. Podle českého zákoníku práce trvá zkušebka standardně tři měsíce, u vedoucích pozic se může protáhnout až na půl roku. V průběhu zkušební doby můžou obě strany pracovní poměr ukončit prakticky ze dne na den, aniž by musely uvádět důvod. Stačí jen písemně oznámit ukončení patnáct dní předem - výpovědní lhůta začíná běžet následující den po doručení výpovědi. Nezapomeňte, že zkušební doba musí být jasně uvedená v pracovní smlouvě, jinak jako by vůbec neexistovala.

Ukončení v průběhu zkušební doby

Na začátku každého pracovního poměru přichází zkušební doba, během které si obě strany mohou ověřit, jestli jim vzájemná spolupráce sedí. Je to takové seznamovací období, kdy jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec mají možnost pracovní poměr jednoduše ukončit. Pokud se někdo z nich rozhodne ve zkušební době odejít, nemusí k tomu mít žádný zvláštní důvod. Jen když je zkušební doba delší než měsíc, měl by zaměstnavatel své rozhodnutí nějak zdůvodnit. Když už dojde na ukončení pracovního poměru ve zkušebce, stačí počkat 15 dní od oznámení druhé straně. Je fajn vědět, že nemoc nebo neschopenka zkušební dobu neprodlouží - ta běží dál, ať se děje cokoliv. Proto je dobré si tohle všechno pohlídat a nepropásnout důležité termíny.

Vlastnost	Zkušební doba
Maximální délka	3 měsíce (obvykle), v některých případech až 6 měsíců
Možnost prodloužení	Ano, za určitých okolností (např. nemoc)
Výpovědní lhůta	14 dní z obou stran

Výpovědní lhůta během zkušebky

Když nastoupíte do nové práce, začíná vám zkušební doba. Je to takové seznamovací období, během kterého můžete vy i váš zaměstnavatel zjistit, jestli si vzájemně sedíte. V této době můžete oba ukončit pracovní poměr prakticky okamžitě, a to z jakéhokoliv důvodu nebo i bez něj. Pamatujte ale, že i ve zkušební době platí čtrnáctidenní výpovědní lhůta. Ta začíná běžet hned další den po tom, co jedna strana doručí výpověď té druhé. Na délce zkušební doby přitom vůbec nezáleží - ať už máte zkušebku na měsíc nebo třeba na tři měsíce, výpovědní doba zůstává stejná, tedy čtrnáct dní. Důležité je také vědět, že výpověď musí být vždycky písemná. Pokud ji posíláte poštou, nezapomeňte ji vlastnoručně podepsat. V ostatních případech stačí výpověď předat osobně.

Práva a povinnosti během zkušební doby

Když nastoupíte do nového zaměstnání, začíná pro vás i vašeho zaměstnavatele důležitá zkušební doba. Je to takové vzájemné oťukávání, jestli si budete rozumět a jestli práce splní očekávání obou stran. V této době platí trochu jiná pravidla než později, ale nebojte se - pořád máte svá práva i povinnosti. I během zkušebky dostáváte normální plat, můžete si vybrat dovolenou a máte nárok na všechny firemní výhody, které jsou uvedené ve smlouvě. Šéf vám musí dávat práci podle toho, na čem jste se dohodli, a zajistit vám všechno potřebné k její práci. Je tu ale jedna velká výhoda - pokud by to náhodou neklaplo, můžete odejít mnohem jednodušeji než později. Stačí dát výpověď, ani nemusíte vysvětlovat proč, a za 15 dní můžete být pryč. To samé platí i pro zaměstnavatele. Výpovědní doba začne běžet hned další den po tom, co ji druhá strana dostane.

Tipy pro úspěšné absolvování zkušebky

Když nastoupíte do nové práce, první měsíce ve zkušebce nemusí být vůbec děsivé. Stačí se držet několika osvědčených rad a můžete si být jistější, že se na pozici udržíte natrvalo. Základ je mluvit s šéfem - zajímejte se o jeho pohled na vaši práci, nechte si poradit a nebojte se zeptat, když si nejste něčím jistí. Ukažte, že vám na práci záleží. Zajímejte se o školení, choďte na firemní akce a buďte součástí týmu. Samozřejmostí je chodit včas a plnit úkoly podle plánu. Tím dáte najevo, že se na vás můžou spolehnout. A nezapomeňte - zkušebka není jen o tom, jestli se líbíte firmě, ale taky jestli práce sedí vám. Je to prostě test na obě strany.

Časté otázky o zkušební době

Když nastoupíte do nové práce, máte možnost si ji nejdřív vyzkoušet. Tomu se říká zkušební doba a funguje to podobně jako testovací jízda s novým autem. Je to čas, kdy vy i firma zjistíte, jestli vám to spolu bude klapat. I během zkušebky máte všechna práva jako normální zaměstnanec - dostáváte výplatu, můžete čerpat dovolenou a využívat firemní výhody. Důležité je, že zkušební doba musí být napsaná v pracovní smlouvě, jinak prostě neexistuje. Běžně trvá maximálně tři měsíce, šéfové mohou mít až šest. V téhle době můžete práci ukončit prakticky okamžitě, stačí to oznámit 15 dní předem. To samé může udělat i zaměstnavatel, a ani jeden z vás nemusí vysvětlovat proč. Nezapomeňte ale, že i ve zkušebce platí všechna pracovní pravidla a zákony.

Zkušební doba a dovolená

Většina z nás se setká se zkušební dobou hned na začátku nového zaměstnání. Jde vlastně o takové vzájemné oťukávání mezi zaměstnavatelem a novým pracovníkem. Šéf si během ní ověřuje, jestli nováček zapadne do týmu a zvládne svěřenou práci. A stejně tak nový zaměstnanec poznává, zda mu sedí pracovní náplň i prostředí.

Hodně lidí se ptá, jak je to s dovolenou během zkušebky. Dobrá zpráva je, že na ni máte právo od prvního dne nástupu. Nárok se počítá podle odpracované doby - za každý celý měsíc v práci dostanete jednu dvanáctinu roční dovolené. Takže když máte nárok na čtyři týdny dovolené za rok a ve firmě jste tři měsíce, můžete si vybrat týden volna.

Tohle všechno není jen tak na dobré slovo - pravidla pro zkušební dobu i dovolenou jasně stanovuje zákoník práce. Proto je fajn vědět, na co přesně máte ze zákona nárok.

Zkušební doba je jako tanec na laně – vyžaduje rovnováhu mezi snahou dokázat své schopnosti a zároveň se učit a adaptovat na nové prostředí.

Zdeněk Kovář

Nemoc během zkušební doby

Zkušebka je důležitá část nástupu do nového zaměstnání, kdy si obě strany můžou v klidu otestovat, jestli jim to spolu bude klapat. Ale co když člověk během zkušebky onemocní? Podle zákona se doba nemoci do zkušební doby nepočítá, takže se vlastně automaticky prodlužuje o dny, kdy jste marod. Když to vezmeme prakticky - pokud třeba během tříměsíční zkušebky strávíte dva týdny doma s chřipkou, zkušebka se vám o tyhle dva týdny natáhne. Šéf tak má pořád dost času zjistit, jestli se na tu práci hodíte, a vy zase můžete v klidu poznat, jestli vám sedí firma i náplň práce. Prostě nemoc vám neukrojí z času, který máte na vzájemné okoukání. Kdyby vám něco nebylo jasné nebo jste si nebyli jistí svými právy, není od věci zajít za právníkem, který se specializuje na pracovní právo.

Zkušební doba po mateřské dovolené

Návrat z mateřské dovolené může být pro maminky plný nejistot a otázek. Hodně z nich řeší, jestli budou muset znovu projít zkušebním obdobím. Není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Když se vracíte zpátky na stejnou pozici a platí vaše předchozí smlouva, žádná zkušebka vás nečeká. Prostě navážete tam, kde jste před mateřskou skončila. Jiná situace ale nastává, když s vámi firma sepisuje novou pracovní smlouvu, třeba proto, že měníte pozici. V takovém případě vám zkušební dobu nastavit můžou. Je dobré vědět, že běžní zaměstnanci mají zkušebku maximálně tři měsíce, vedoucí pracovníci pak půl roku. A nezapomeňte - i během zkušební doby máte naprosto stejná práva jako všichni ostatní v práci.

Zkušební doba pro cizince

Zkušebka je základním prvkem pracovního práva, který platí pro všechny zaměstnance v Česku, včetně cizinců. Je to období, kdy si můžou obě strany - jak firma, tak zaměstnanec - vyzkoušet, jestli jim to spolu klape a jestli práce odpovídá jejich představám. Zkušební doba může trvat maximálně 3 měsíce, u vedoucích pozic až 6 měsíců. Když je člověk na dovolené nebo marodí, tyhle dny se do zkušebky nepočítají. Během zkušebky může kdokoliv z nich pracovní poměr ukončit prakticky ze dne na den, a nemusí k tomu mít žádný zvláštní důvod. Stačí to prostě oznámit. Když zkušebka proběhne v pohodě a nikdo ji neukončí, práce většinou pokračuje na dobu neurčitou. Může to být ale i jinak, pokud se na tom obě strany domluví, nebo když někdo dal výpověď během zkušebky s tím, že práce skončí až s koncem zkušební doby.

Zkušební doba a agenturní zaměstnávání

Zkušební doba je důležitá součást pracovního vztahu, která dává prostor jak zaměstnavateli, tak zaměstnanci zjistit, jestli jim práce a pracovní kolektiv sedí. V tomto období může kterákoliv strana pracovní poměr jednoduše ukončit, aniž by musela uvádět důvod, a to s kratší výpovědní dobou.

Jak dlouho zkušební doba trvá, určuje zákoník práce podle typu pracovní smlouvy. Pokud máte smlouvu na neurčito, zkušební doba je tři měsíce. U smlouvy na dobu určitou delší než půl roku je to dva měsíce. Pamatujte, že zkušební doba nesmí být delší než polovina doby, na kterou je pracovní smlouva uzavřena.

Je potřeba mít zkušební dobu písemně domluvenou nejpozději v den, kdy nastupujete do práce. Když není písemně sjednaná nebo je sjednaná špatně, platí pro ukončení pracovního poměru standardní výpovědní lhůta.

Pro agenturní zaměstnance platí stejná pravidla zkušební doby jako pro běžné zaměstnance. Můžou mít tedy také sjednanou zkušební dobu podle zákoníku práce a během ní mají úplně stejná práva a povinnosti jako kmenoví zaměstnanci.

Shrnutí: Zkušební doba v kostce

Zkušební doba představuje důležitou fázi v začátcích každého pracovního vztahu. Je to čas, kdy si můžou obě strany - zaměstnavatel i zaměstnanec - v klidu otestovat, jestli jim spolupráce sedí. Šéf si během téhle doby ověří, zda nový člověk zvládá svěřenou práci podle představ a dokáže se začlenit do týmu. Nový zaměstnanec zase pozná, jak to ve firmě chodí, seznámí se s kolegy a zjistí, co přesně práce obnáší. Je potřeba vědět, že zkušebka není automatická věc - musí být černé na bílém v pracovní smlouvě, jinak jako by nebyla. Běžně trvá maximálně tři měsíce, u vedoucích pozic to může být až půl roku. Výhoda zkušební doby je, že během ní může kterákoliv strana pracovní poměr ukončit prakticky hned a bez vysvětlování - stačí jen krátké oznámení dopředu.