Tajemství valchy: Oděvní nezbytnost našich předků.

Historie valchy

Valcha, tenhle pradávnej pomocník při zpracování vlny a lnu, má fakt dlouhou historii. Už ve starým Egyptě a Mezopotámii s ní lidi pracovali, což dokazujou archeologický nálezy. Když se na ni podíváte blíž, uvidíte, že má dvě hlavní dřevěný části - pevnej rám a pohyblivej trám, kterej se hejbal nahoru a dolů. Ze začátku to byla pěkná dřina, protože se všechno dělalo ručně, později si lidi pomáhali vodním kolem a nakonec i parním strojem. Celej proces byl docela jednoduchej - namočenou vlnu nebo len položili na valchu a pak je tam zpracovávali, aby se zbavili všeho, co tam nepatřilo, jako třeba zbytků rostlin a špíny. Zároveň se tím materiál krásně zplsťoval. I když to trvalo dlouho a bylo to namáhavý, jinak to nešlo, pokud chtěli mít kvalitní látku. Valchy měli lidi doma, ale fungovaly i speciální dílny - valchovny. Když pak v 19. století nastoupily stroje, valchy pomalu mizely. Dneska už je potkáte spíš v muzeích jako vzpomínku na to, jak se dřív textil zpracovával.

Popis a fungování

Valcha je zajímavý vynález našich předků, který změnil způsob, jakým lidé upravovali látky. Když se podíváte na její fungování, je to vlastně docela jednoduché - látka se mezi dvěma plochami pořádně promne a promasíruje. Tímhle způsobem se nejen zbavila všech nečistot, ale taky se krásně zjemnila a zpevnila.

Představte si dvě dřevěné desky - jedna pevně stojí a druhá se po ní pohybuje. Buď to dělal člověk ručně, nebo se využívala síla tekoucí vody. Jak se látka mezi těmito deskami převalovala a mačkala, postupně získávala lepší vlastnosti a jednotnější vzhled. Naši předkové byli opravdu vynalézaví, když přišli na takhle jednoduchý, ale účinný způsob úpravy textilu.

Typy valch

Když se řekne valcha, každému se vybaví ten starý, vrásčitý kus dřeva, co babičky používaly k praní. Tyhle věrné pomocnice se ale během let hodně proměnily. Každá doba a každý kraj si je přizpůsobil po svém. Nejdřív to byly ty klasické dřevěné, co je najdete snad v každém skanzenu - od těch menších do domácnosti až po pořádné kusy do obecních prádelen. Pak přišla doba železa a s ní i kovové valchy, co vydržely mnohem víc než jejich dřevěné předchůdkyně. Někdo byl ale chytrý a spojil to nejlepší z obou světů - vznikly valchy s dřevěným tělem a kovovými částmi. Ať už to byla jakákoliv valcha, jedno je jisté - bez ní by naše prababičky strávily nad prádlem dvakrát tolik času a nadřely se jako koně.

Vlastnost	Popis
Jazyk	Čeština

Materiály pro výrobu

Když se dřív dělaly valchy, bralo se na to hlavně pořádný dřevo, třeba z dubu nebo buku. To víte, muselo to něco vydržet, když se na tom prádlo pořádně zpracovávalo. K tomu patřily různý nástroje - tlouky a paličky, každej na něco jinýho. Tlouky, co se s nima prádlo pořádně zpracovávalo, byly z tvrdýho dřeva a měly v sobě kovový hroty, aby to líp bralo. Na jemnější práci s látkou byly zase lepší lehčí paličky, někdy i potažený látkou, aby se prádlo nepoškodilo. Dneska už můžete koupit valchy z kovu nebo plastu, který sice vydrží všechno a dobře se čistí, ale už to prostě není ono - chybí tomu to kouzlo starých časů.

Použití v minulosti

Valcha, kterou dnes najdete spíš v muzeu, bývala kdysi nenahraditelným pomocníkem v každé domácnosti, kde se věnovali tkaní. Tenhle na první pohled prostý, ale vlastně chytrý nástroj pomáhal upravovat látky potom, co je utkali na tkalcovském stavu. Když se látka valchovala, což byl běžný postup, zbavovala se špíny a zbytků vláken, ale hlavně se při tom vlákna krásně zplstila, takže vznikla pevnější a odolnější tkanina. Bylo to ale pěkně náročné a trvalo to dlouho. Vlněnou látku nejdřív namočili do vody, občas přidali i moč nebo výluhy z rostlin, a pak ji položili na valchu. Pomocí dřevěných paliček do ní vytrvale bušili, aby se vlákna pořádně spojila a zpevnila. Časem se valchy vylepšovaly - od těch úplně jednoduchých ručních až po složitější, které poháněla voda. Ať už ale používali jakoukoliv, valcha měla v historii výroby látek svoje nezastupitelné místo a zůstala důležitá až do doby, kdy ji vystřídaly moderní stroje.

Valcha dnes

Valcha, ten starý dobrý pomocník našich babiček, už dneska není tím, čím bývala. Z praktické věci na praní se stala spíš taková vzpomínka na staré časy. Dřív bez ní nebyla žádná pračka kompletní, teď ji najdete leda tak v muzeu nebo jako ozdobu na stěně chalupy. I když, pořád existují nadšenci a zruční řemeslníci, kteří valchování berou vážně a snaží se tuhle tradici udržet při životě. Valchy se tak staly nejen připomínkou časů našich prababiček, ale taky způsobem, jak poznat, jak se žilo kdysi. Dokonce i někteří umělci je začali používat pro svoji tvorbu, což jim dalo úplně nový význam. A i když už valchu doma asi jen tak nepotkáte, její příběh žije dál a dokáže oslovit i lidi v dnešní moderní době.

Zajímavosti o valchách

Valcha je fascinující kousek naší historie, o kterém už dnes málokdo ví. Když se řekne valchování látek, málokdo tuší, jaký randál to tehdy tropilo. Představte si, že kvůli tomu rámusu museli valcháři pracovat daleko od lidských obydlí, aby nerušili ostatní. A to není všechno - při valchování se používala močůvka, takže to rozhodně nebyla žádná voňavá práce. Ta močůvka sice pomáhala změkčit vlnu, ale ten smrad byl opravdu k nevydržení. Zajímavé je, že naše prababičky používaly valchu i na praní prádla. Když se prádlo pořádně vydrhlo na valše, zmizely i ty nejhorší fleky. Proto byla valcha v každé pořádné domácnosti nepostradatelným pomocníkem.